Ing. Pavla Moravcová

Kdo jsem já? Pavla Moravcová

Za vším hledej životní příběh a obrovskou vnitřní touhu se uzdravit. Od mala jsem byla jiná, svět mne rozhodně nebavil, ve svých 23 letech se mi obrovským způsobem rozjela na 7 let nespavost, trávicí problémy a deprese.

To byl začátek cesty, který mne nasměroval na práci s tělem.

Ta největší výzva mne však teprve čekala - a to VELMI HLUBOKÁ POSTTRAUMATICKÁ PORUCHA (Velmi hluboké trauma), která mě katapultovala na několik let z reálného života, totálně vypnula krátkodobou paměť, úplně změnila na čas racionální myšlení a s tím i sociální chování.

 (Pletly se mne slova, věci, které jsem měla před sebou,  jsem neviděla, někdy mne vypovědělo tělo, jako bych chtěla udělat krok, ale tělo odmítlo, vypovědělo kognitivní myšlení, neuměla jsem říci souvislou větu, byt v hlavě jsme přesně věděla, co mám na mysli, ale můj mozek neuměl slova vyprodukovat, zažívala jsem stavy hrůzy a paniky, neuměla s nikým vyjít a zvláště jsem vnímala všudypřítomný panický strach, migrény, únava a chvění celého těla byly mým denním chlebem). To trvalo cca 3 roky v téhle intenzivní podobě. 

Bohužel mé okolí si myslelo, že jsem neschopná a vše si vymýšlím! Nikdo mi nevěřil

Měla jsem zkušenost z předchozích let, kdy jsem vnitřně věděla, že cesta vede přes tělo, že musím najít cestu ven, že chci cítit a prožívat život s mými malými dětmi, ne být jako někde za sklem. 

Synchronicity se začali dít v momentě kdy jsem si uvědomila, že jsem nastavená odejít a je mi jedno, že tu nechám dvě maličké (1 a 3 roky staré děti), v ten okamžik nastal zlom. 

Přišel 3letý výcvik na Kraniosakrální Biodynamiky a do života mi vstoupila Mitochondriální medicína. 

Kranio mi dávalo zažít pocit bezpečí a klidu, zklidnit mou velmi silně aktivovanou nervovou soustavu, ze které můj stav pramenil.

Mitochondriální medicína mě udržela zdravou aniž bych spadla do nějaké vážnější nemoci. Ten stav chronického strese a strachu, díky rodinným podmínkám trval několik let. 

Odtud pramení i délka mého léčení, pokud se chcete uzdravit, je potřeba mít dobré zázemí, které Vás podrží, to já jsem bohužel neměla. Případně něco, co Vás podrží i přes nepřízeň osudu a to byla ona mitochodnriální medicína, která mému tělu  dodávala sílu a cílené látky, které dalo tělu v extrémním stresu podporu a sílu, aby vůbec přežilo.

Cestou jsem se samozřejmě učila, viděla jsem, co mi pomáhá a byla zvědavá proč, začalo období intenzivního studia o mozku, o jeho schopnosti se znovu obnovovat (neurogeneze), o jeho schopnosti se učit i v pozdějším věku (neuroplasticita) nejen v raném dětství, jak trauma mění mozek a chování člověka, látky, které tělo potřebuje na to, aby se znovu začalo léčit a mělo sílu, jak jsou nastaveny samo uzdravovací mechanismy v těle a jejich přímé propojení s duchem,  o tom jak moc nás ovlivňuje prenatální vývoj, porod, rodová linie, prostředí v němž žijeme a vědomí, které je klíčem k tomu všemu. 

Za těch 11 let velmi intenzivní práce sama na sobě, si troufám řici, že jsem získala povědomí o tom, jak pomoci lidské psychice, jak odstranit panickou ataku, chronickou únavu a veškeré psychosomatické projevy.

 Život je cesta nahoru a dolů, nikdy nebude pouze sluníčko, přichází mraky, déšť, vánice. Co je však důležité, umět zůstat nad věcí, nezamrznout a umět tančit i když se okolo čerti žení.

To je poselství, které bych chtěla naučit své klienty - respektive jejich těla, protože tělo spolu s vědomou myslí je tvůrcem naší reality, jež žijeme.